Výhody rozhodčího řízení

Rozhodčí řízení

Řešení majetkových a finančních sporu mimosoudní a rychlejší cestou.
Rozhodnutí rozhodce je postaveno na roveň soudnímu a je vykonatelné.
 

Výhody rozhodčího řízení

Ve vztahu k řízení před obecnými soudy má rozhodčí řízení hned několik nesporných výhod.

První a pro strany sporu asi nejdůležitější výhodou je rychlost rozhodčího řízení. Zatímco u obecných soudů dosahuje délka trvání sporu běžně i několika měsíců a let, v rozhodčím řízení se délka sporu počítá na několik málo měsíců. U jednodušších sporů se délka rozhodčího řízení pohybuje kolem jednoho měsíce, u složitějších jsou pak rozhodčí nálezy vydávány v rozmezí dvou až tří měsíců. Důležitým faktorem rychlosti rozhodčího řízení je jeho jednoinstančnost, tedy, že proti rozhodčímu nálezu nelze podat odvolání ani jiný řádný opravný prostředek. 

Další výhodou související s rychlostí rozhodčího řízení je jeho neformálnost. Na rozdíl od řízení před obecnými soudy není rozhodčí řízení svázáno hojným počtem povinných formálních kroků a procesních otázek, které mohou být stranami zneužity ke zbytečným průtahům řízení. Už samotný fakt, že se strany dohodnou, že jejich majetkový spor bude řešen v rozhodčím řízení, je výchozím předpokladem pro to, že při vzniku sporu budou mít strany zájem na rychlém vyřešení věci. Navíc, když si strany v rozhodčí smlouvě dohodnou, že rozhodčí řízení bude probíhat bez nařízení ústního jednání, pouze na základě písemných důkazů, eliminují tím riziko průtahů rozhodčího řízení spojených s účastí, resp. neúčastí stran na ústním jednání.

Dalším charakteristickým rysem rozhodčího řízení jsou, ve vztahu k řízení před obecnými soudy, nižší náklady. Sazby poplatků za rozhodčí řízení bývají řádově o 25% nižší než sazby soudních poplatků obecných soudů a činí oproti soudním poplatků (4%) zhruba o 1 až 2% méně z žalované částky než u soudních sporu s advokátní účasti  s tím že při vzájemné dohodě bude prováděna platba rozhodcům a jeho tajemníkům v termínech dle vlastního splátkového kalendáře, často až po vymožení finančních prostředků od dlužníka.

Neveřejnostrozhodčího řízení mohou ocenit zejména podnikatelské subjekty tehdy, když předmětem řízení mohou být skutečnosti související s jejich obchodním tajemstvím, nebo v rámci řízení mohou být projednávány informace, které některá ze stran sporu za své obchodní tajemství považuje.

Ze strany rozhodce, resp. rozhodců jsou strany sporu chráněny povinností naprosté mlčenlivosti. Jednání před obecnými soudy se naproti tomu řídí zásadou veřejnosti, tzn. že se ho mohou zúčastnit např. zástupci konkurence, novináři apod.

Rozhodnutí vydané rozhodcem - rozhodčí nález - je přímo vykonatelné v zemi dlužníka (s garancí státu) a je tak postaveno na roveň pravomocnému soudnímu rozhodnutí.

Věřitel se tak s rozhodčím nálezem může přímo obrátit i na exekutora, nebo jako vymahatelnou prodat. Můžete ji i odepsat ja

Ve vztahu k zahraničí je důležitou vlastností rozhodčích nálezů jejich snadná vykonatelnost také mimo území ČR. Díky mezinárodním dohodám a úmluvám (nejvýznamnější z nich je tzv. Newyorská úmluva) je nepoměrně jednodušší domoci se v zahraničí výkonu rozhodčího nálezu, nežli výkonu rozhodnutí obecného soudu, zejména odpadá nutnost uznání rozhodčího nálezu místním soudem.

Kromě uvedeného je stranám dána možnost zvolit si rozhodné právo nebo, že rozhodce bude rozhodovat podle zásad spravedlnosti, může být smluveno, že rozhodčí řízení bude probíhat prostřednictvím prostředků elektronické komunikace (e-mail, videokonference, apod.), že rozhodčí nález není třeba odůvodňovat apod.

Možnost rozhodování finančních a majetkových sporů v rozhodčím řízení nabízí zajímavou alternativu k řízení před obecnými soudy, a to zejména sporům občanu ale taktéž podnikatelům a obchodním společnostem.

Vleklý soudní spor často zbytečně zatěžuje další vztahy obchodních partnerů, zatímco rozhodčí řízení může po rychlém projednání sporu sloužit k upevnění jejich další spolupráce. Navíc stanovením způsobu vyřešení potenciálního sporu již při sjednávání závazku (zapracováním rozhodčí doložky do vlastní smlouvy) smluvní strany nejen dělají první krok k rychlému vyřešení potenciálního sporu, ale také působí preventivně.